Evaluace pilotního ročníku 2018/2019

Několik reakcí žáků, učitelů a kulturních aktérů na pilotní ročník. Kompletní evaluace pilotních programů ke stažení ve formátu PDF.

Poznáváme sebe i svět filmem - učitel: „Bylo skvělé, že závěrečné promítání neproběhlo ve škole, ale v kině – mělo to svou váhu, že tam byli rodiče, novinář a někdo z města. Žáci se cítili se důležití.“

S novým cirkusem za poznáním - žák: „Pracovali jsme s technikou, kterou ve škole nemáme. Učili jsme se na šálách, to bychom tady ve škole nemohli, protože jsou tu nízké stropy. V DIODu je taky strašná tma, takže jsme nevěděli, jaké je venku počasí, tak to bylo jiný než ve škole. Myslím, že kdybychom to představení děli tady ve škole, tak by nebylo tak dobrý."

S novým cirkusem za poznáním - žák: „Já bych chtěl být Emilem Zátopkem, protože byl úspěšnej v tom běhání. Já chodím na atletiku a líbí se mi, jak říkal, Když nemůžeš, tak přidej, Chtěl bych být kousek Emilem Zátopkem, protože je hrozně dobrej a vytrvalej."
„Já bych chtěla být Ema Destinová, jak pašovala ty tajný zprávy."
„Já bych nechtěla být žádnou historickou osobou, já jsme ráda, že žiju v týhle době. Protože já bych se nechtěla ráno probudit a podívat se z okna a tam vidět tanky."

S novým cirkusem za poznáním - žák: „Vyhledávali jsme o těch hrdinech informace na internetu, o jejich životě, to jsme dělali ve skupinách, pak jsme z toho vybrali čtyři, hlasovalo se. Trochu jsme se hádali, protože kluci nechtěli žádný holky. Ale všichni chtěli Magora. A pak jsme z toho udělali divadlo. A my jsme třeba měli Koudelku, ten fotil tanky v Praze."


„Já jsem byl v technický skupině, my jsme dělali vstupenky, nahrávali jsme zvuky, sestříhali jsme video k představení a hudbu. My jsme nebyli na jevišti, ale pracovali jsme v technický kabině."


„Taky jsme si vždycky psali deník a tam máme fotky a informace o těch hrdinech. Nebo tam máme texty, co říkáme. Psali jsme si tam to, co jsme si mysleli, že je důležitý. Poslední hodinu před představením bylo v těch denících spoustu obav, potřebovali jsme to ještě procvičovat, ale pak jsme to zvládli."

Kulturní aktér: „Bez JVK bych nikdy takový projekt nezrealizovala!“


„Rozšířil se mi okruh informací, které považuji za důležité pro svoji práci.“

„Díky společnému setkávání mám možnost se posouvat dál, motivuje mě to k dalšímu sebevzdělávání. Cítím, že mě JVK dokázalo připravit k sepsání požadavků na vzdělávací program – na grant.“

Náš street art - žák: „Když jsme něco potřebovali, tak nám dospělí řekli, že je to úplně na nás. Měli jsme si třeba rozhodnout, co pořídíme za občerstvení na vernisáž, co bude na tom spreji. Byli jsme samostatnější a dospělí nám jenom pomáhali, my jsme byli ti hlavní."

Tři v jednom - žák: „Učili jsme se spolupracovat, byli jsme v jiných skupinách, než jsme obvykle, rozdělili jsme se tady náhodně. Já třeba nemusím moc vystupovat před ostatníma a hrát nějaké scénky, přesto to bylo fajn, že to všichni brali v pohodě a že jsme se nesmáli sobě navzájem. Bylo to prostě dobrý."

Moje škola / můj prostor - učitel: „Žáci měřili, kreslili třídu, orientovali se v plánu, řešili světové strany, převáděli objekt do roviny. Ale ne kvůli zadání učitele – řešili svoji vlastní třídu, dohadovali se u toho a hledali řešení.“

video.jpg

Videospoty z pilotních programů

Platformu Jihlava vzdělává kulturou podporuje statutární město Jihlava.
Aktivity platformy jsou také naplňovány skrze projekt Město, jako prostor pro kreativní učení, který podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska